Recenze na skvělou britskou minisérii o rodině, která si jde za svým cílem a snaží se pomáhat opuštěným zvířatům.
Do minisérie naše Zoo jsem se zamilovala hned po prvních minutách sledování. Nádherné prostředí anglického venkova, skvělé dobové kostýmy, krásná a roztomilá exotická zvířata, a hlavně velmi silná a milující rodina, která si jde za svým cílem, i když ji každý z městečka hází klacky pod nohy a dá se říct, že jsou obklopeni nepřáteli.
Rodina Mottersheadových koupila staré panství s úmyslem zde zřídit zoo bez mříží. Svůj nápad se z počátku snaží tajit, ovšem na maloměstě se toho moc neutají a mezi lidmi se zvedne vlna nevole. Lidem se nelíbí, že tu mají být zvířata a už vůbec ne nějaká nebezpečná či exotická, která vůbec neznají. Hlavním takovým protivníkem rodiny je i místní reverend, kterému se nápad se zoo vůbec nelíbí a navíc dům, který rodina koupila je domem rodiny jeho zesnulé manželky.
Otec rodiny George, kterého ještě trápí hrůzy 1. světové války, si jde ale za svým cílem a najde si ve městečku i několik vlivných spojenců. Ačkoliv se rodina snaží tatínka podporovat, situace se pomalu vyostřuje. Rodina nemá peníze, dostane se kvůli zvířatům do dluhů a vztahy v rodině nejsou takové jako na začátku. Nevole lidí také dojde do extrému, když Mottersheadovi najdou rozstříhané voliéry s drahým exotickým ptactvem, které teď létá po okolí. Rodina začíná chápat, že tohle už je vážné.
Ale zatvrzelý George se nevzdává. Zoo je jeho sen a klidně se uchýlí k drobným neškodným lestem, aby dosáhl svého a já mu v tom celou dobu fandila. Na konci příběhu je na rodině, aby před soudem obhájila své plány a získala na svou stranu lidi z města.
Musím říct, že jsem poslední díl sledovala s velkým napětím, výpovědi místních lidí u soudu byly tak racionální, stejně jako slova rodiny Mottersheadových a nebylo vůbec jasné, jak to celé dopadne.
Minisérie se mi moc líbila, rychle jsem oblíbila si oblíbila hlavní postavy, hlavně malou June, které dělala společnost malá opička. Hlavně June, ačkoliv ji nebylo více než deset, bojovala o zoo zuby nehty, i když postupně poznávala, že ne všechna zvířátka jsou hodná a milá, ale že umí také člověku ublížit. Líbilo se mi také, když se na scéně objevil nějaký spojen a rodině se hned zlepšila nálada, i když se na ně valily problémy ze všech stran.
Také se mi líbilo, jako dokonale byl vystihnutý vztah rodiny se zvířaty. I když jsou to pro ostatní pouze zvířata, pro rodinu to byli členové jejich rodiny, a dokonce i zatvrzelá babička si našla cestu ke krásné březí medvědici. V seriálu se najde také plno vtipných momentů, o které se samozřejmě ve většině případů postarají rozpustilá zvířátka. V seriálu nechybí láska, která drží rodinu ve složitých situacích po hromadě a také mnoho dojemných momentů, které mnohdy dojmuly i mě samotnou.
Herci mi byli sympatičtí a svých rolích se zhostili velmi dobře. Zejména představitelka malé June si mě získala a také představitel hlavy rodiny George dokázal přesně zahrát a vystihnout tu správnou vytrvalost a cílevědomost, které měla jeho postava mít. Také mě zaujala představitelka Georgovi manželky Lizzie, která dokázala skvěle zahrát ženu, která pomalu a jistě vidí, jak se její rodina mění z té ideální na tu polorozpadlou a vyčerpanou. Jednu z roliček hraběnky, která rodině pomáhá si zahrála také Sophia Myles, kterou můžete znát z Underworldu nebo z Tristana a Isoldy. :)
Série má pouze šest dílů a každý má kolem hodiny, takže Naše zoo není tak dlouhá a pokud budete mít chuť, čas a náladu, sérii vám doporučím, zejména milovníci zvířat si na ni smlsnou. Byla bych ráda, kdybychom se dočkali i druhé sezóny, protože bych ráda viděla další osudy naší zvířecí rodinky.
Znáte minisérii Naše zoo? Nalákala jsem vás, abyste se na ní podívali? :)
Annabelle
Komentáře
Okomentovat