Recenze na knihu, na kterou jsem se docela těšila, ale nakonec jsem zase tak nadšená nebyla.
Na tuhle knížku jsem se docela těšila. Byla hodně propagovaná a přirovnávána ke Zmizelé a také k Padesáti odstínům šedi. Ihned mě zaujala, ovšem po jejím dočtení musím říct, že nejsem tak nadšená, jak jsem si myslela, že budu.
Celý příběh se odehrává ve dvou časových rovinách, které se po kapitole střídají - tehdy a teď. V kapitolách tehdy se dočteme o životě Emmy a kapitolami teď nás zase provádí Jane. Obě ženy mají několik věcí společných. Obě zažily velké trama - Emu přepadli v jejím domě a Jane zase porodila mrtvou dceru. Obě jsou si taky velmi podobné a obě se nastěhují do neodolatelného, ale podivného domu, který postavil podivínský architekt Edward Monkford, který sám zažil trauma, protože ztratil manželku a dítě za podivných okolností.
Na začátku se seznámíme s Emou, která se svým přítelem Simonem hledá nějaký bezpečný byt, protože má z přepadení stále velké trauma. Nic se jim nelíbí, tedy spíše Emě, ale nakonec jim agent doporučí dům číslo 1 ve Folgate Street. Dokonalá minimalistická stavba se Emě zalíbí a na nabídku se Simonem kývnou, ovšem to netuší, že musí v domě dodržovat určitá pravidla.
Jako čtenáři mi ta pravidla sice přišla zajímavá a divná, ale také jsem si říkala, jak se tam mohou nastěhovat? Vždyť v podstatě přichází o tu pomyslnou "volnost," kterou každý doma má. Ovšem jim to asi přišlo vzrušující a rozhodli se pro nový začátek. Já bych tam ale bydlet nešla. Nájemníky také musí nejdříve schválit sám architekt, který se Emmě ihned zalíbí. Žádost je schválena.
Jane hledá také nový začátek po smrti svého děťátka. Také je ji doporučen dům číslo 1 ve Folgate Street a ani pro ni nejsou pravidla zase takovou překážou, a i jí se zalíbí okouzlující Edward a její žádost je schválena. Když se nastěhuje zjišťuje, že dům je přece jen velmi zvláštní, má svou podivnou minulost a někdo ji také nechává přece dveřmi květiny. Jako později zjistí, ty květiny jsou od Simona pro Emu, která tu nedávno tragicky zahynula a nikdy nebylo úplně vyřešeno, zda to byla nehoda či vražda.
A nám čtenářům se pomalu otvírá svět obou žen, které mají podobný osud a které mají i slabost pro stejného a podivného muže. Z počátku jsem s oběma ženami soucítila, dokázala jsem se do jejich postav vžít. Jejich postavy byly zajímavé, své, ovšem postupně jsem jim přestávala "přicházet na chuť." Jak se kniha pomalu blížila ke konci a příběh gradoval, mě svým způsobem přestával bavit.
Ano, opravdu se byla zápletka podobná Zmizelé, protože jak později zjistíme, Emě se nedalo tak úplně věřit a nebyla tak úplně… nevinná a také měla trošku labilní osobnost. Byla to žena, která si ráda vymýšlí, trošku s lidmi manipuluje a čtenář sám neví, čemu tedy věřit.
Příběh nás směřuje k podezřelému a doslova ukazuje, to je on, ale jak to, tak bývá, na posledních pár stránkách zjistíme, že pravda byla úplně někde jinde. Ovšem ten finální plot twist mě nezasáhl tak, jsem si myslela. A samotný konec knihy mně osobně přišel… zvláštní a necítila jsem takové… ohromení jako třeba u knihy Za zavřenými dveřmi.
Také jsem úplně nechopila postavu Edwarda. Což měl být zjevně ten "Christian Grey," ale já pohnutky jeho postavy tak nějak úplně nepobrala. Minimalista, perfekcionista, chladný, ale ty ženy na něj prostě letěly, i když třeba nedostaly kousek citu. A i na samotném konci byl prostě pořád hajzl. Také mi přišlo, že na konci nebyla úplně vyřešená ta zápletka s jeho rodinou. Asi bych si to měla přečíst znovu, ale zatím to raději nechám uležet.
Opravdu jsem od knížky čekala víc. Je to takový jednohubkový thriller, který sice na začátku možná trošku ohromí, ale zvláštní konec čtenáře svým způsobem neuspokojí. Asi jsem náročný čtenář, asi jsem neměla na tu knížku prostě náladu, ale nechápu to vysoké hodnocení, které má, nechápu ten humbuk, který kolem ní byl. Není to zase tak úplně špatné, ale mě to prostě zklamalo. Ale jak obvykle říkám, udělejte si svůj názor sami, zrovna vám se třeba knížka zalíbí, ale můj šálek kávy to nebyl.
Annabelle
Komentáře
Okomentovat