Zakončení Kingova díla nedopadlo tak úplně podle mých představ.
První díl filmu TO jsem si opravdu zamilovala. Sice se v lecčems lišil od jeho předlohy, ale myslím si, že ty změny vůbec nebyly na škodu. Ten film se mě získal především skvělými dětskými herci, kteří byli prostě a jednoduše výborní. A právě kvůli nim jsem se druhého dílu obávala. Bála jsem se, jak se mi budou líbit ti dospěláci a jak bude celý film pojatý. Herecké obsazení filmu je sice bravurní, to ano, ale přesto… ta dětská odvaha a odhodlanost je pro mě… nejlepší. Ale k hereckému obsazení se vyjádřím později. Teď k samotnému ději filmu.
TO se po 27 letech vrátilo a je třeba, aby se Smolaři vrátili zpět do Derry a porazili TO jednou provždy. Jenomže ten dětský zápal a nebojácnost jsou pryč a z našich smolařů jsou čtyřicátníci, kteří se nedokáží poprat ani se svými osobními problémy. Přesto, když Mike, který v Derry celá ta léta hlídá, zavolá, Smolaři (až na jednoho) dorazí, obnovují si vzpomínky na trauma z dětství a jsou nuceni si vyřešit svou minulost. A v téhle chvíli to tak nějak začíná skřípat a vím, že jsem se obávala právem. Není to tak, že by herci nebyli dobří, to vůbec ne, ale nefungovala mezi nimi taková ta chemie a procítění, jako u jejich mladších kolegů.
Mrzelo mě také, že některé skutečnosti byly opomíjené. Bill měl ženu, stejně jako v knize, kde hrála důležitou roli, ale tady si klidně pálí po Beverly, která má násilnického manžela a ruce plné modřin a vůbec nikdo nic neřekne a vlastně se ani na její ruce nepodívá. Proč to tedy v tom filmu bylo? Jistě, museli nám ukázat, že se naše dětství prolíná do dospělosti… Tvůj otec byl hajzl? Takže si najdeš i takového chlapa. Navíc mě i štval ten vztah Bena a Beverly. On mohl mít každou, a přesto pořád po téměř 30 letech nadbíhá ji a ona nemá zájem a jejím vyvoleným je stále Bill, kterého opět začínají trápit traumata, na které zapomněl.
Pennywise mi ve filmu přišel nevyužitý a bylo mu ubráno hodně času na plátně. Hodně si sice zařádil ve flashbackových scénách, ale v současnosti toho moc na plátně neudělal a celkově mi přišel méně děsivý. Hororové scény byly vyměněny za vtip a více se probíraly vztahy a trápení hlavních hrdinů. A jak jsem v předchozí recenzí chválila první díl a říkala jsem, že se mi líbil více než původní filmová adaptace, tak musím říct, že druhý díl původní adaptace je dle mého lepší než tenhle.
Konec filmu je kapitolou sám o sobě. V původním filmu a knížce je rituál klíčem a tady v podstatě zjistíme, že to tak úplně nefunguje a je dobré využít výsměch, který Pennywise oslabí a který jim pomůže jejich nepřítele porazit. Díky tomu mi konec přišel spíše směšný, přeefektovaný a odfláknutý, jen ne vůbec děsivý.
Celkově si myslím, že režisér opravdu dával prostor vtipu a efektům (které nebyla tak úplně top) a ta příběhová stránka jaksi pokulhává, což je opravdu škoda, protože první díl jí vynikal a bylo vidět, že si režisér dával záležet i na malých detailech, což dělalo film ještě unikátnějším.
Po prvním díle jsem měla opravdu velká očekávání, které film nenaplnil a proto hodnotím:
3/5.
Takové zakončení jsem si opravdu nepředstavovala.
Komentáře
Okomentovat