Aneb knížka o tom, jak to má mladistvý intelektuál na světě těžké. :)
Na Tajný deník Adriana Molea jsem poprvé narazila teprve před třemi lety v práci, kdy děti měly nejprve v čítance ukázku v čítance a poté nám i kolegyně domluvila návštěvu skvělého divadelního představení. A když jsem viděla první díl (bohužel pouze první díl, doufám, že další díly hladce seženu, jinak by mě to docela mrzelo) v Levných knihách, musela jsem ho mít a o opravdu mě dodnes mrzí, že jsem na tenhle vtipný anglický skvost narazila až tak pozdě.
Kniha, jak již název vypovídá, je deníkem třináctiletého školáka Adriana Molea, který se na jeho stránkách svěřuje se svými prvními láskami, starostmi s jeho volnomyšlenkářskou matkou, která tráví až příliš mnoho času tím, že se stará o souseda, kterého opustila manželka a otcem, který je slepý k tomu, co dělá jeho manželka a také je tak trošku cholerik, a především s jeho těžkým životem mladistvého intelektuála, pro jehož inteligenci a básnické střevo nemá jeho okolí pochopení, jelikož je v módě punk a anarchie.
Autorkou knihy je, bohužel již zesnulá, Angličanka Sue Towsendová, a i přes to, že v době vydání knihy ji bylo téměř čtyřicet let, skvěle a vtipně vystihla nejen mluvu a výrazy puberťáků, ale také ty každodenní starosti nikým nepochopeného puberťáka ať už jsou to pupínky na bradě, odmítnutá báseň, neopětovaná láska spolužačky nebo naprosto nemožní rodiče, které mu brání v rozletu. A já se díky tomu opravdu nasmála.
Věděla jsem, že knížka je vtipná, ostatně divadelní hra rozesmála celé divadlo, a ještě dlouho se o ní u nás v práci mluvilo, ale že až tak moc? Možná, že knížka není určená tak úplně pro někoho v mém věku, ale spíše někomu v Adrianově věku, přesto jsem nadmíru si ji užila. Téměř nad každou stránkou jsem se musela alespoň pousmát, a dokonce jsem si i mnohokrát vzpomněla na své dospívání a zážitky, které se sice nepodobaly těm Adrianovým, ale byly také trapné a vtipné.
V Adrianově deníku také narazíme na důležité události anglických moderních dějin, takže se dočteme o tom, jak velká Británie prožívala svatbu princezny Diany a prince Charlese. Zbrousíme také do prostřední feministek, jelikož má Adrianova matka pocit, že by ženy měly vládnout a seznámíme se také s anglickým sociálním systémem, který bude nucet Adrianův otec využívat, a prostředím soukromé školy, kde se musí dodržovat striktně daná pravidla a červené ponožky dokonce mohou vyvolat školní revoluci, která je možná potlačena dříve, než vlastně začala. A na školní výlet, který Adrian tak dokonale popsal, budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Opravdu co den v deníku, to perla a věřte mi, že se nasmějete.
Věřím, že plno z vás bude knížku znát, jenom já jsem vždycky pozadu, ale pokud knížku ještě někdo z vás nezná, tak to rychle napravte. Myslím, že tohle už je opravdu taková ta klasika, kterou by si měl povinně přečíst každý, kdo není úplně na náročnou literaturu, miluje absurdní situace a rád se zasměje nejen nad trapností situace, ale také trošku nad cizím neštěstím, jelikož Adrian je opravdu smolař.
Takže je vám jasné, že díky tomu všemu smíchu, který mi knížka přinesla, nemůžu hodnotit jinak, než:
5/5
Komentáře
Okomentovat